SLONI
Sloni
jest čeleď ssavců chobotnatých. z níž posud žijí jen dva druhy: slon africký a indický. Větší počet druhů žil v době třetihorní a také vyhynul. Mnohými zvláštnostmi ve skladbě lebky, ve stavbě chodidla nohy a v úpravě chrupu s. liší se od ostatních ssavců kopytnatých. Na lebce slonů jest veliká mezičelisť, nosní kosti tak malé, že jsou až zakrnělé; v kosti čelní jsou veliké dutiny. Čelisť zpodní krátká a silná pohybuje se od zadu ku předu. Ve chrupu [Sloni] měli původně 28 zubů 1/1. 1/1. 3/3. 3/3 bez špičáků. Za to přední zuby jsou vyvinuty v mohutné kly, buď v čelisti horní nebo v obou dvou. Stoličky měly původně hrbolaté, které splývaly v příčné lištny, jichž bývá někdy až 27. Rod nejprimitivnější, mastodon (v. t.), měl kly hoření i dolení a hrbolaté stoličky jako vepř, 3 v každé čelisti. V zoologickém oddělení Jardin des Plantes v Paříži a pak v Natural Museum v Londýně jsou postaveny celé kostry mastodontů 7 m dlouhé a 5 m vysoké, s kly 4 m dlouhými. [Sloni] nyní žijící (slon indický, africký a pak vyhynulý mamut) vyvinuli se v době nejmladších třetihor v jižní Asii a stěhovali se pak odtud do Afriky a Evropy (mamut); v pozdější době diluviální přešli do Sev. Ameriky. Slon má v mezičelisti 2 veliké kly až 2,5 m dlouhé a v dospělém věku až 90 kg těžké, jež se skládají z jemné hmoty, nazvané slonovina. Špičáků nemá a stoličku pouze jedinou, velikou, z tenkých desek složenou; u slona indického jsou tyto desky obdélníkové, kdežto stoličky slona afrického jsou z desek kosočtverečných. Žvýkáním stolička se omílá, napřed po částech vypadává a ze zadu pozvolna novou stoličkou bývá nahrazena. Za první stoličkou jest totiž v čelisti založeno ještě 5 stoliček malinkých, z nichž vždy následující pozvolna nahrazuje předcházející opotřebovanou. Drahocenná slonovina klů sloních přiváží se do Evropy a Ameriky, hlavně z Afriky, a to průměrně ročně asi 770.000 kg; tomu za oběť padne ročně asi 50.000 slonů, tak že slon africký jest blízek úplnému vyhynutí. [Sloni] žijí ve stádech o 30-200 kusech, kdež jeden samec připadá asi na 8 samic; doba březnosti samic trvá 20 1/2 měsíce. Živí se potravou rostlinnou: listím stromů, rýží, cukrovou třtinou atd., čímž způsobují domorodcům na polích veliké škody. Denně spotřebuje 70-80 kg potravy (sena, rýže, řípy) a proto se nehodí za domácí zvíře ku pracím hospodářským, ježto výkony jeho práce jsou mnohem menší než cena potravy jím spotřebovaná. Slon indický žije v Indii na úpatí Himálají, na poloostrově Malace a na ostrovech Ceylonu, Javě, Sumatře a Borneu. Slon africký žije v střední Africe; v Kapsku byl již vyhuben. V době diluviální žil v celé Evropě a Asii mamut (v. t.). Podrobně o životě slonů viz dr. P. Durdík, Sedm let na Sumatře.